Sto a jedna tvář Gruzie

Aneta Slavíčková | 10.12.2018


I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Gruzie tvoří křižovatku mezi Evropou a Asií. Na západě ji omývá Černé moře, ze severu ji obklopuje Rusko, na jihu sousedí s Tureckem, Arménií a Ázerbájdžánem. Země vrcholků Kavkazu se snaží odpoutat od své sovětské historie a přiblížit se západnímu stylu života. Země prochází postupnou transformací k demokracii a k silné občanské společnosti. Pozorovat proměny čtyřmilionové Gruzie je fascinující.

Rozvoj Gruzie ve všech směrech

Překonávat některé sociální, politické i environmentální problémy pomáíhá Gruzii i Česká republika prostřednictvím své zahraniční rozvojové spolupráce.

Hlavní město Tbilisi je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, okouzlí snad každého cestovatele. Nemusíte ovšem jít daleko směrem od centra města, a narazíte na polorozpadlé domy a chudé městské čtvrti. Vydáte-li se na gruzínský venkov, spatříte vesnice zasazené uprostřed nedotčené přírody. Často s rozestavěnými domy, kde lidé žijí skromně a živí se hlavně zemědělstvím.

Za pozornost stojí město Batumi v  Adjarské oblasti. Město se 152 tisíci obyvateli navštíví asi dva miliony turistů ročně. Může představovat typický příklad snahy gruzínské vlády zemi „pozápadnit“ a zapomenout na éru nadvlády Sovětského svazu.

Během desetiletí na výsluní

Moderní město na pobřeží Černého moře je důležitým přístavem Gruzie, ale především lákadlem pro turisty. Ještě před 15 lety bylo Batumi nepříliš prosperujícím městem bývalého Sovětského svazu. Změna přišla po revoluci v roce 2004, kdy se k moci dostal Mikhail Saakashvilli, který zemi chtěl směřovat na západ. A právě začátek jeho demokratických reforem byl i impuls pro pomoc od západních států a počátek zahraničních investic.

Město se tedy mohlo začít volně rozvíjet, modernizovat a během několika let se stalo vysoce turistickým cílem. Svou důležitost v rozvoji sehrála i těžba ropy, která je z batumského přístavu vyvážena. Cílem batumské samosprávy je vytvořit město atraktivní jak pro jeho obyvatele, tak pro investory, turisty a také v rámci země posílit jeho významnost z hlediska ekonomického i politického.

Modernizace na každém kroku

Dnes se kolem pobřeží vine sedm kilometrů dlouhý bulvár začínající u přístavu. Kromě výhledu na Černé moře se v dáli tyčí zasněžené vrcholky Kavkazu, které za dobrého počasí dokreslují atmosféru tohoto přímořského města. Kolem bulváru je nespočet restaurací, barů, kaváren a luxusních hotelů včetně opodál stojícího prestižního hotelu Hilton.

S výstavbou hotelů město začalo teprve v roce 2005, dnes v Batumi investuje především přední gruzínská stavební firma Alliance Group. Kromě výstavby hotelů se z velké části zasloužila o modernizaci již zmiňovaného bulváru. Na začátku promenády najdeme hned několik nepřehlédnutelných symbolů města. Ruské kolo, které nabízí výhledy na celé Batumi a blízké okolí, před ním se nachází pohyblivá socha lásky Ali a Nino.

Symboly rozvoje Gruzie

V pozadí zmiňované dvojice soch se tyčí 130 metrů vysoká věž Alphabetic. Jedná se o hlavní symbol rozvoje Gruzie od získání její nezávislosti v roce 1991. V jejím vrcholu se nachází restaurace a sídlí zde i místní televizní kanály.

Centrum města se proměnilo v místo butiků, nejrůznějších barů a kaváren. Vyrostly zde luxusní budovy bank, hotelů, moderní turistické a sportovní rezorty. Nepřehlédnutelným turistickým cílem je také tančící fontána. Měla zde dokonce stát i Trump tower, postavená firmou amerického prezidenta Donalda Trumpa, její konstrukce byla ale v roce 2017 zamítnuta. Jako znak odpoutání se od starého režimu, byla odstraněna socha Stalina a nahrazena sochou delfína pod deštníkem. Celkově jak v Batumi, tak v celé Gruzie symboly připomínající sovětskou éru postupně mizí. 

Asi veprostřed bulváru narazíte na vysoce architektonicky moderní skleněnou budovu, kde se nachází restaurace McDonald, jehož exteriér je pokryt 460 skleněnými panely. Celá stavba je obklopena reflektujícími bazény, odrážející tvary budovy. Areál restaurace tvoří i venkovní terasa, pokrytá množstvím vegetace. A právě tato budova McDonaldu v roce 2013 získala ocenění nejlepší obchodní budovy roku podle architektonické stránky ArchDaily.

Stinná stránka rozvoje

Batumi je také město plné kasin a hazardních her, což bývá jedním z důvodů návštěv některých zahraničních turistů. Pro jejich velké množství je město někdy také označováno jako Las Vegas Černého moře. A byly to právě hazardní hry, které napomohly nárůstu turismu především ze sousedního Turecka. Turci tvoří dodnes také většinovou klientelu kasin. Podle některých odhadů, peníze utracené v kasinech představují dokonce čtvrtinu rozpočtu města. Batumi zároveň patří k takzvaným „party městům“. Kombinace vyhřátého moře s nepřeberným množstvím klubů s koncerty a diskotékami je pro to ideální destinací.

Při rozvoji Batumi nikdo příliš nevěnoval pozornost zeleným prostranstvím města. Okolí bulváru je vysázeno drahými importovanými rostlinami, pravidla upravující využívání ploch pro další konstrukce jsou nejasná. Město pozbývá profesionální zahradníky, kteří by se věnovali rozvoji městské zeleně. Výstavba luxusních budov vyústila v roce 2011 dokonce v demonstrace. Protesty ani iniciativy neziskových organizací ovšem nebyly nic platné – zájmy businessu převážily nad zájmy společnosti...

Batumi vs. zbytek Gruzie

Přijede-li turista do Batumi, má na první pohled pocit, že se ocitl v moderně se rozvíjející zemi, v centru obchodu a luxusních přímořských dovolených. Realita je ovšem daleko od této představy. Podle rozvojového programu OSN mezi hlavní výzvy země stále patří chudoba a nezaměstnanost. Pod hranicí chudoby žije téměř 12 % obyvatelstva a nezaměstnanost činí také 12 %. A právě proto zde také Česká rozvojová agentura a Ministerstvo zahraničních věcí financuje několik projektů rozvojové spolupráce.

Gruzie stále potřebuje pracovat na legislativních reformách, které zajistí nezávislé soudnictví, ochranu lidských práv a spravedlivý průběh voleb. Vyřešení dlouhotrvajícího problému menšin a vnitřně vysídlených osob kvůli konfliktům v Abcházii a Jižní Osetii, budou také důležitým krokem v rozvoji země a v přiblížení se Evropské unii. 

Autorka: Aneta Slavíčková, studentka Mezinárodních rozvojových studií Univerzity Palackého v Olomouci

Článek vznikl jako součást projektu Rozvojová spolupráce na vlastní oči, který byl podpořen Českou rozvojovou agenturou. 

 


© 2014 Šafaříkova 635/24, 120 00 Praha 2, Tel: 226 200 410, rozvojovka@clovekvtisni.cz