Jak včely pomáhají dětem do školy

Alena Machálková | 10.12.2018


Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní zisk zemědělců.

Jednou z možností, kterou se farmáři proti propadu cen na trhu chrání, je diversifikace plodin, které pěstují. V případě nepříznivého počasí, ale ani tento způsob nezaručí vždy pravidelný příjem. Je tu ještě jeden lék. Chov včel, který se stává stále populárnější. Med je stále oblíbenější také v Africe. Používá se jako sladidlo, na vaření nebo jako přírodní léčivo.

Včelaření tak vytváří nový příjem pro chudé farmáře, který nezabere příliš času a nevyžaduje velké počáteční investice.

V místech, kde je stále vyšší koncentrace divoké zvěře (především slonů) se včelí úly také používají k ohraničení pozemků se zeleninou. Je to proto, že místní divoké včelky jsou poměrně dravé, a když procházející se sloni narazí do jednoho z drátů, kterým jsou takové úly propojeny, budou čelit útoku těchto malých bojovnic. Sloni mají dobrou paměť, a proto si takové místo zapamatují a příště se včelám i celému poli se zeleninou rádi vyhnou. Úroda farmářů tak zůstane nedotčená a sloni se tak vyhnout vesničanům, kteří ve snaze ochránit své pole můžou být vůči slonům občas agresivní.

Úly do vesnic

Vesnice Majengo v Tanzanii byla dlouhou dobu tradiční, velmi chudá, kde většina starších byla bez vzdělání a kde tedy farmaření bylo jediným občasným zdrojem příjmu. „Místní lidé většinou vypěstují produkty jen pro vlastní spořebu. Jídlo prodávají, jen když zrovna potřebují koupit něco ve městě, třeba olej nebo sůl. Vydělané peníze často investují do vzdělání dětí,“ vysvětluje Thadei, který se snaží pomáhat místní komunitě k lepšímu životu.

„Organizace TAZARO z Ameriky zde přišla, aby pomohla místním ženám. Dali jim pár šicích strojů a vyučili je švadlenami,“ popisuje Thadei, co odstartovalo rozvoj v Majengo. Poté co si ženy byly schopny vydělat čas od času vlastní peníze, uvědomila si komunita, jak je vzdělání důležité. „My jsme se cítili, že tak nějak zaostáváme. Naše ženy teď byly skoro soběstačné a my jsme stále měli jen to pole,“ pokračuje Patrick ze stejné vesnice. Stejná organizace navrhla, že zatímco se ženy školí v šití, muži se můžou starat o úly.

Úl pro každého

Během prvního roku, organizace nakoupila pět úlů. Každých několik měsíců pak přijel zkušený včelař, který zájemcům zdarma vysvětloval a ukazoval, jak se ve včelaření zlepšit. Po roce se med, který včelaři společně s farmáři vypěstovali, prodal a za výdělek se nakoupilo více úlů. Ti nejaktivnější farmáři, kteří pravidelně docházeli na kurzy obdrželi po jednom z úlů. Začalo se jen s pěti úly, dnes po čtyřech letech, je úlů již dvacet.

„Někteří z nás si časem pořídili těch úlů více, jiní zůstali u jednoho. Mnoho z nás už má i bankovní účet, aby nám z měst lidé mohli poslat peníze. Med totiž sklízíme i třikrát ročně!“ vysvětluje Patrik, mladík, který si nedávno založil rodinu a jehož žena se také podílela na programu pro švadleny. „Některé děti dnes chodí i na středí školu do města,“ dokončuje Patrick.

Thadeiova žena pochází původně právě z této vesnice, a i když on sám se specializuje na výpočetní techniku a jeho život i práce je v nedalekém městě Moshi, do vesnice pravidelně dojíždí. Pomáhá farmářům prodat med, přivést dobrovolníky, kteří můžou naučit místní farmáře zase něco nového nebo jen tak zkontrolovat co je nového.


© 2014 Šafaříkova 635/24, 120 00 Praha 2, Tel: 226 200 410, rozvojovka@clovekvtisni.cz