Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Oliver Matoušek | 12.10.2018

Pixabay

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dvě třetiny banánů, které jsou importovány do EU, pochází z Latinské Ameriky nejčastěji z Ekvádoru, Kolumbie a Kostariky. Pro tyto a další země regionu znamenají banány velmi důležitý zdroj příjmů a pro jejich obyvatele jsou plantáže často jediné místo, kde mohou najít práci. Nicméně produkce tohoto tropického ovoce má také své stinné stránky.

Chiquita – historie mocné firmy ve slabých státech

Společnost Chiquita drží největší podíl na celosvětovém trhu s banány. Veřejnosti je známá svým modrým logem, na kterém je vyobrazena usměvavá Miss Chiquita. Za veselým logem se nicméně skrývají desetiletí neetického chování. Společnost dříve známá jako United Fruit Company stála za krvavým potlačením stávky kolumbijských dělníků v roce 1928, přezdívaném jako „banánový masakr“. O necelé tři desetiletí později, v roce 1954, společnost silně lobovala u vlády tehdejšího prezidenta USA Eisenhowera, aby podnikla kroky proti guatemalskému demokraticky zvolenému prezidentovi Jacobovi Arbenzovi. Ten plánoval znárodnit banánové plantáže a půdu darovat místním zemědělcům, přičemž americkým korporacím hodlal vyplatit pouze uměle nízkou cenu, na kterou byly pozemky korporacemi z daňových důvodů dříve ohodnoceny. Právě lobbing United Fruit Company měl veliký vliv na rozhodnutí tehdejší vlády, která podpořila převrat pod vedením Carlose Armase. Ten veškerou půdu společnosti promptně vrátil.

Poslední z řady skandálů přišel v roce 2007, kdy Chiquita přiznala, že mezi lety 1997 a 2004 zaplatila 1,7 milionu dolarů kolumbijské paramilitaristické organizaci AUC, kterou vláda USA považuje za teroristickou organizaci. Chiquita se brání tím, že platby byly vynucené násilím a že se jimi snažila chránit své zaměstnance. Toto tvrzení kontrastuje s výpovědí bývalého velitele AUC Carlose Tijerase, který tvrdil, že si je společnost najímala, aby zajišťovali bezpečnost a násilím potlačovali odborové předáky a jiné osoby jim nepohodlné. To Chiquita odmítá, nicméně pravdou zůstává, že za platby teroristické organizaci byla americkým soudem odsouzena a nucena zaplatit pokutu 25 milionů dolarů. Podobně i společnost Dole, druhá největší na trhu, měla údajně platit teroristickým organizacím v Kolumbii, nicméně nebyla nikdy soudem odsouzena a veškerá taková nařčení popírá.

Společenské problémy dnes

Produkce banánů zůstává problematická do dnešních dní. Jedním z důsledků nízkých cen banánů, jsou i neuspokojivé životní podmínky pracovníků – nízké platy, dlouhé směny, nedostatečná ochrana proti agrochemikáliím a s tím spojené zdravotní následky, časově omezené pracovní smlouvy, které dělníkům nezajišťují jistotu práce a obživy. Trend poslední doby je navíc takový, že se veliké společnosti zbavují přímého vlastnictví plantáží a banány pak pouze skupují od místních vlastníků, čímž se zbavují přímé zodpovědnosti nad tím, jak se s dělníky na plantážích zachází.

Bojovat za práva dělníků mají odbory, jenže jejich sdružování není v těchto zemích vždy jednoduché a majitelé plantáží používají různé postupy, aby zabránili vzniku nezávislých odborů, přičemž dochází i k násilí. Minulý rok byl zavražděn vysoce postavený člen kolumbijských odborů SINTRAINAGRO, které chrání zájmy kolumbijských dělníků v zemědělství. Násilí proti odborářům se objevuje také v Guatemale, snaha potlačit odbory pak téměř ve všech zemích v regionu. I přes tyto překážky dosahují odbory dílčích úspěchů.

Environmentální dopady

Intenzivní produkce banánů si bere svou daň i na životním prostředí. Většina plantáží jsou obrovské monokultury, ležící na místech, které dříve byly tropickým lesem. Jejich rozšiřování pak vede k dalšímu odlesňování. Jednotlivé rostliny na plantáži jsou geneticky téměř identické, díky čemuž jsou náchylné vůči parazitům, nemocem apod. Proto jsou plantáže velmi intenzivně hnojeny pesticidy a dalšími chemikáliemi (po bavlně jsou banány druhou chemicky nejvíce ošetřovanou rostlinou na světě). Pesticidy se následně dostávají do půdy a kontaminují vodní toky, což má negativní dopady na přírodu i zdraví místních obyvatel.

Certifikace a problém nízkých cen

Na první pohled by se mohlo zdát, že řešením výše uvedených problémů jsou certifikace, které zaručují, že banány pochází z dlouhodobě udržitelného zemědělství a při jejich produkci nebylo neeticky zacházeno s pracovníky. Ani zde však situace není jednoduchá. Například široce rozšířená certifikace Rainforest Alliance, jejíž zelené logo se žabičkou uvidíte mimo jiné i na banánech značky Chiquita, je často kritizována pro své nedostatečné standarty, které nenutí korporace zásadně měnit obchodní praktiky, zatímco značce vylepšuje u spotřebitele image. Podle výzkumu německé pobočky organizace OXFAM se navíc standarty na certifikovaných plantážích často nedodržují. Certifikace Fair Trade je sice přísnější, také však má své kritiky.

Překážkou pro zlepšení situace je i cena banánů, která je nastavena tak nízko, že neumožňuje produkci, která by byla férová k zaměstnancům a šetrná k životnímu prostředí. Supermarkety, které jsou stále silnějšími hráči na trhu, tlačí na své dodavatele, aby drželi ceny na velmi nízké úrovni. Věří, že by vyšší cena odradila spotřebitele. A právě v tom možná tkví jádro problému. Má-li zůstat cena banánů na dnešní úrovni, pak zřejmě musíme přijmout to, že každým jejich nákupem přispíváme k bídě a ničení životního prostředí v Latinské Americe.


© 2014 Šafaříkova 635/24, 120 00 Praha 2, Tel: 226 200 410, rozvojovka@clovekvtisni.cz