Jak Rwanda dosáhla výrazného úspěchu v oblasti veřejného zdraví?

Antonín Jelínek, Michaela Letošníková | 20.03.2018

foto: Tereza Hronová

Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model pro další země subsaharské Afriky –zakázala igelitové sáčky, zavedla notebooky do škol a vyhlásila boj korupci.

Rwanda také dosáhla velkého úspěchu při plnění programu Rozvojových cílů tisíciletí, globální strategie OSN, zaměřené na odstranění těch největších problémů rozvojových zemí, jakými jsou chudoba či nedostatečná kvalita života. Z celkem osmi stanovených cílů se tři týkaly výhradně zdraví - snížení dětské úmrtnosti, zlepšení zdraví matek a boj s nemocemi jako HIV/AIDS či malárie. Podívejme se, zda se této malé zemi uprostřed Afriky podařilo, na rozdíl od ostatních zemí regionu, tyto tři Rozvojové cíle tisíciletí naplnit a také jak.

Za vysokým počtem úmrtí dětí v subsaharské Africe stojí nejčastěji podvýživa a nemoc jako malárie nebo spalničky. Cíl snížit dětskou úmrtnost si kladl za úkol pokles úmrtnosti dětí mladších pěti let o dvě třetiny (mezi lety 1990 a 2015) a dosáhnout stoprocentní vakcinace proti spalničkám u dětí mladších jednoho roku. Rwandě se s úspěchem se podařilo úmrtnost snížit, mnoho dětí však i nadále vykazuje známky podvýživy nebo růstových poruch, které jsou často zapříčiněny nevhodnými podmínkami pro život. Zvýšil se i počet očkovaných dětí proti spalničkám – nemoci, která nezřídka končí smrtí. Stoprocentní hodnoty Rwanda zatím nedosáhla, nyní se pohybuje na 95% úrovni, což se cíli blíží a z daleka přesahuje průměr subsaharské Afriky (74 %).

Další z Rozvojových cílů tisíciletí OSN se zabýval bojem s HIV/AIDS, malárií a dalšími závažnými nemocemi. S malárií se podařilo vypořádat úspěšně, což můžeme vidět na významném poklesu dětských úmrtí na nemoc – ještě v roce 2005 bylo 62 % úmrtí dětí způsobeno malárií a do roku 2013 došlo k poklesu na 5,3 %. Hlavním důvodem bylo na pohled prosté opatření – více moskytiér v domácnostech. Tedy ochranných sítí proti komárům, kteří zákeřnou nemoc s oblibou přenášejí. V zemích Subsaharské Afriky žije nejvíce lidí na světě, dětí i dospělých, nakažených virem HIV a ve Rwandě se jejich počet konstantně pohybuje okolo 3 %. Součástí cíle bylo zvýšit povědomí o nemoci a zajistit léčbu HIV všem potřebným. Obvykle velmi drahá léčba je v současné době ve Rwandě dostupná všem a zdarma. Povědomí o viru je rozšířené a většina obyvatel má základní znalost prevence. Obecně je známo, že se proti přenosu viru lze během pohlavního styku chránit kondomem, nicméně reálně jej používá pouze 28 % dotazovaných mužů a 48 % žen. U mladší generace (15-24 let) ochranu používá přes 60 % mladistvých, a to díky lepší komplexní znalosti onemocnění a vědomí, že kupříkladu i zdravě vypadající člověk může být nakažen HIV.

Poslední z cílů zaměřených na zdraví se zabýval zlepšením zdraví matek a snížením mateřské úmrtnosti o tři čtvrtiny (mezi lety 1990 a 2015). V chudých zemích s nedostatečnou infrastrukturou umírá během porodu velké množství žen, a to z důvodů, kterým se dá předejít rozšířením zdravotnické dostupnosti a přítomností lékaře. Ve Rwandě došlo k významnému poklesu mateřské úmrtnosti o 84 %, což je v porovnání se subsaharským průměrem (snížení o 49 %) velký úspěch.

Za výrazným zlepšením situace v posledních letech stojí zejména rwandská vláda, která bere otázku zdravotnictví velmi vážně. Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s odborníky ze Spojených států amerických a zahraničními neziskovými organizacemi vytvořilo zodpovědný plán směřování zahraniční rozvojové pomoci k roku 2020, který pojmenovalo Rwanda's Vision 2020 a integrovalo do něj jednotlivé atributy Rozvojových cílů tisíciletí. Od plánu se slibuje další rozvoj a zlepšení úrovně zdravotnictví v zemi, což se v současné době zdá být na správné cestě.

Dalším důležitým aspektem je zpřístupnění zdravotnické péče téměř všem vrstvám obyvatel napříč celým státem v rámci postupné reformace zdravotnického systému. Ten spočívá v husté síti malých zdravotnických center, větších obvodních nemocnic až po několik velkých klinik. Ve vesnicích působí komunitní zdravotníci, kteří se mezi místními obyvateli těší velkému respektu a důvěře. V jednotlivých regionech jsou navíc uplatňovány různé regionální strategie zaměřené na konkrétní problematiku. Velmi důležitým prvkem bylo i založení univerzity, kde rwandské studenty učí mj. zahraniční odborníci a následně z ní vychází motivovaný a vzdělaný zdravotnický personál, kterého je do budoucna třeba stále více.

Rwanda ušla za poslední dvě dekády opravdu velký kus cesty a další subsaharské země se na jejím příkladu mají opravdu co učit. Zdejší hustá a propracovaná síť zdravotnictví vytváří dobré podhoubí pro další rozvoj. Důležité však bude nadále pokračovat v plnění jednotlivých cílů směřujících k roku 2020, přičemž jejich splnění bude náročnějším než úkoly předešlé. A to zejména s ohledem na možný snížený podíl zahraniční rozvojové pomoci vzhledem ke zvýšené úrovni místního zdravotnictví. Rwanda bude muset časem stejně nalézt vlastní systém jeho financování. Tak věřme, že to zvládne.

Autoři studují Globální migrační a rozvojová studia na Přírodovědecké fakultě UK.

ZDROJ

Abbott, Pamela, Roger Sapsford, and Agnes Binagwaho. "Learning from Success: How Rwanda Achieved the Millennium Development Goals for Health." World Development 92 (2017): 103-116


© 2014 Šafaříkova 635/24, 120 00 Praha 2, Tel: 226 200 410, rozvojovka@clovekvtisni.cz