Virtuální voda: Ta, kterou nevidíme

Marie Hokrová, příloha Cena vody v LN 2011 | 21.05.2013

Foto: archiv ČvT

Spolu s jedním šálkem kávy pomyslně pijete i 140 litrů vody. Právě tolik vody bylo potřeba na vyprodukování takového množství kávových zrnek. Tabulka čokolády? To je 2400 litrů vody.

Obléct si džíny je jako spotřebovat 11000 litrů vody, z níž velká část bude špinavá a odteče bez vyčištění do řeky. Tuto vodu my sami ale nevidíme. Říká se jí virtuální voda. Je to v podstatě množství životadárné tekutiny, které bylo použito k výrobě určitého produktu. Na příkladu džín je to veškerá voda, která byla potřeba k zavlažování žíznivé bavlny, na míchání chemických postřiků na ošetření plantáží i voda na máchání, bělení a barvení této bavlny. Pojem virtuální voda začal používat na počátku 90. let 20. století geograf Tony Allan z londýnské King's College. Nizozemský vědec Arjen Hoekstra pak se spolupracovníky z organizace UNESCO a z Univerzity v Twente přesně spočítali, kolik vody je potřeba na jakou komoditu a také kolik vody kvůli spotřebě produktů spotřebovávají jednotlivé státy. Podařilo se jim tak upozornit na to, že na území některých států zmizí více vody, než tam od přírody reálně je.

Nejvíc vody vypije zemědělství

Na zemědělství připadá 70 % spotřeby sladké vody na světě. Jedná se především o zavlažování polí, kde se pěstují plodiny na jídlo pro lidi, plodiny na krmení pro hospodářská zvířata a plodiny, které se dále využívají v průmyslu - například bavlna. V současné době má mnoho států světa problémy s nedostatkem vody pro své obyvatele. Miliarda lidí nemá přístup k pitné vodě a musí pít vodu špinavou. Další obrovské množství lidí nemá dostatek vody na zavlažování svých malých políček. Nemohou často ani napojit dobytek pro vlastní obživu. Děje se tak i proto, že v oblastech, kde jsou omezené zdroje vody, se tato vzácná tekutina čerpá na zavlažování luxusních plodin pro export.

Podstatný objem jídla a dalších rostlinných produktů, jako je tropické ovoce, káva, kakao nebo bavlněné oblečení, zajišťují vyspělým státům dovozci z ciziny. Ze zahraničí pochází i krmiva pro hospodářská zvířata, jako je sója, nejčastěji pěstovaná v Jižní Americe. Všechny evropské země, kromě Francie díky jejímu hojnému zemědělství, jsou proto čistými dovozci virtuální vody. To znamená, že zajištění produkce výrobků a potravin pro Evropu je velice závislé na čerpání vodních zdrojů v cizích zemích. Potraviny, které si běžně kupujeme, vyrostly na druhé straně planety - a tam je také zalévali a chemicky ošetřovali. Značná míra problémů týkajících se nedostatku vody a jejího znečištění v rozvojovém světě je tedy důsledkem spotřeby ve světě vyspělém.

Dovoz vody z pouště do Evropy

Problém nastává, když se na vodu náročné plodiny na export pěstují v přirozeně suchých oblastech. Například řezaná květina, kterou si můžeme po celý rok zakoupit u českého stánku, spotřebovala a znečistila litry vodu pravděpodobně v Keni. Odsud se dováží nejvíc řezaných květin pro Evropskou unii, přitom sever země trpí častými suchy.

Nejnáročnější rostlinou na vodu je bavlna, i proto je takzvaná vodní stopa našeho oblečení tak vysoká. Na jediné tričko padlo 2700 litrů vody. Celosvětová spotřeba bavlněných produktů vyžaduje 256 miliard metrů krychlových virtuální vody za rok. Celých 84 % vody, která byla potřeba pro výrobu bavlněného oblečení a dalších produktů pro státy Evropské unie, pochází z oblastí mimo Evropu.

Bavlna je v současnosti nejpoužívanější surovinou v textilním průmyslu na celém světě. Plantáže s hebkými chomáči rostou převážně v regionech se suchým horkým podnebím, kde vody není dostatek. Dopady produkce bavlny na životní prostředí jsou lehko viditelné a mají různé podoby. Výroba oblečení pro evropský trh má nejcitelnější dopad v Indii a Uzbekistánu. Právě tam kvůli tomu vysychá Aralské jezero.

Vodu na zavlažování polí zemědělci čerpají jak z povrchových zdrojů, tak z těch podzemních. Obnovitelným zdrojem je ale pouze voda procházející vodním koloběhem, nikoli voda podzemní (tzv. fosilní voda). Ta se ukládala miliony let a nelze je při současném tempu čerpání obnovit. Například v Indii se podle časopisu New Scientist touto vodou ze studní zavlažují dvě třetiny všech polí. V některých oblastech hladina podzemní vody klesá až o šest metrů za rok.

Alternativy v oblékání

- kupujte věci z organické / bio bavlny, u které nebyly použity chemické postřiky

- kupujte věci s certifikátem Fair wear foundation – zaručuje lepší pracovní podmínky při výrobě textilu (například žádná dětská práce)

- kupujte věci z druhé ruky: nebyla spotřebována žádná voda navíc

- kupujte oblečení z materiálů pěstovaných v mírném podnebném pásmu, tedy len, vlnu a konopí

- v sobotu 26. listopadu se připojte k Mezinárodnímu dni nenakupování a nekupte si nic a nemusí to tak být jen tento den

- seznam prodejen s oblečením vyrobeným z certifikované bavlny nebo z alternativních materiálů najdete na www.rozvojovka.cz/Cena vody

Spočtěte si vlastní vodní stopu

Na webu www.waterfootprint.org najdete jednoduchý program, který vám spočítá vaši „vodní stopu“ – tedy celkové množství vody, které spotřebujete všemi každodenními činnostmi v závislosti na tom, co jíte, co kupujete a kolik vody spotřebujete v domácnosti.

Článek vyšel v příloze Cena vody.


© 2014 Šafaříkova 635/24, 120 00 Praha 2, Tel: 226 200 410, rozvojovka@clovekvtisni.cz